|
|
ZOO STAVBY – HERALDICKÁ ZOO
Valchová, Jana ; Pospíšil, Zdeněk (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Cílem zadání byl návrh heraldické zoo v areálu bývalého zámeckého parku a sadů Horního Hradu, který se nachází několik kilometrů od Karlových Varů. Heraldika je věda, zabývající se rodovými znameními. Konkrétně se tedy bude jednat o zoo zaměřenou na zvířata, které se na českých erbech v minulosti znázorňovala. Návrh vychází z okolních vztahů členitého terénu a je ovlivněn kontextem historické památky hradu, který je mohutnou dominantou veškerých výhledů do krajiny.
|
|
|
Význam grafických symbolů v procesu formování regionu: příklad Libereckého kraje
Šifta, Miroslav ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Siwek, Tadeusz (oponent)
Práce je zaměřena na výzkum role symbolů a grafické symboliky v procesu formování regionu a územních identit v kontextu teorie institucionalizace regionů A. Paasiho. Cílem práce je přispět do diskuze k uvedenému tématu příkladem konkrétního regionu (Libereckého kraje). V teoretické části práce se diskutují obecná východiska studia územních identit se zřetelem k budování symbolického tvaru regionu. V obecném kontextu se zde posuzuje význam symboliky v procesu utváření regionu, územních identit a mocenských vztahů. To vše s cílem vymezit klíčové pojmy a typy symbolů. V hlavní části práce je nejprve zdůvodněn výběr zájmového území (region s intenzivně přeměněnou krajinou) a provedena jeho stručná situační analýza se zaměřením na společenské jevy, které mohou být regionálními symboly. Poté je zhodnocena symbolika kraje tak, jak je prezentována v sekundárních zdrojích. Ta je následně porovnána s grafickými symboly regionálních i místních institucí a organizací, utříděných a analyzovaných podle formy (znaky, loga), řádovostně-měřítkové úrovně (kraj, 19 mikroregionů, 25 regionálních institucí, 171 obcí) i z hlediska zastoupení prvků (přírodní, krajinné, historické, kulturní atp.). Míra využití grafické symboliky aktéry/subjekty v území, její význam pro formování regionů z pohledu aktérů místního rozvoje i...
|
|
|
The Medals of the Emperor Francis Stephen of Lorraine.
Kleisner, Tomáš ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce)
PRÁCE SE ZABÝVÁ MEDAILEMI CÍSAŘE FRANTIŠKA ŠTĚPÁNA LOTRINSKÉHO (8. PROSINCE 1708 V NANCY - 18. SRPNA 1765 V INNSBRUCKU). JSOU NEJENOM POPSÁNY, ALE I VYLOŽENY JAKO NÁSTROJE POLITICKÉ PROPAGANDY V DOBĚ BEZ ROZHLASOVÉHO A TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ, KDY NOVINY NEVYCHÁZELY ČASTĚJI NEŽ JEDNOU TÝDNĚ. VÉVODOVÉ LOTRINŠTÍ RAZILI JAKO SUVERÉNI SVÉ VLASTNÍ MINCE. NA ROZDÍL OD MINCÍ NEMĚLY MEDAILE PEVNOU HODNOTU ANI PENĚŽNÍ FUNKCI A JEJICH RAŽBA NEBYLA VYHRAZENA VLÁDĚ. MEDAILE PŘEDSTAVUJÍ PORTRÉTOVANÉHO TAK, JAK SI PŘÁL BÝT VNÍMÁN VEŘEJNOSTÍ. JEDNOTLIVÉ DETAILY NEJSOU VĚRNÝM ZÁZNAMEM SKUTEČNOSTI, JSOU TO SYMBOLY. OPIS SHRNUJE SPOLEČENSKÉ POSTAVENÍ A TITULY, REVERS UKAZUJE ZÁMĚR VYDAVATELE: POUŽITÉ EMBLEMY BUĎ VYJADŘUJÍ OBECNÉ MORÁLNÍ POUČKY NEBO OSLAVUJÍ DOSAŽENÉ ÚSPĚCHY. CÍSAŘSKÝ DVŮR VTISKL OFICIÁLNÍM MEDAILÍM JEDNOTNÝ RÁZ. VÍDEŇSKÁ MINCOVNA MĚLA K DISPOSICI PORTRÉTNÍ AVERS, KE KTERÉMU MEDAILÉR ZHOTOVIL POŽADOVANÝ REVERS. KROMĚ ZAKÁZEK DVORA ZHOTOVOVALI MEDAILÉŘI I MNOŽSTVÍ RAŽEB, U KTERÝCH PŘEDPOKLÁDALI ZÁJEM KUPUJÍCÍCH. SVÉ PRÁCE MEDAILÉŘI PRODÁVALI SAMI A PODLE VŠEHO I PROSTŘEDNICTVÍM KNIHKUPCŮ A TISKAŘŮ, NEBOŤ BYLY SOUČÁSTÍ DOBOVÉHO ZPRAVODAJSTVÍ. VĚTŠINA BAROKNÍCH MEDAILÍ JE KOLEKTIVNÍM DÍLEM: NÁMĚT, MOTTO, KRESEBNÝ NÁVRH, MODEL A RAZIDLO MOHLY BÝT PRACÍ RŮZNÝCH ODBORNÍKŮ. TÉMĚŘ VŽDY TO PAK BYL ŘEZAČ ŽELEZ, RYTÝCH BEZ...
|
|
|
Význam grafických symbolů v procesu formování regionu: příklad Libereckého kraje
Šifta, Miroslav
Práce je zaměřena na výzkum role symbolů a grafické symboliky v procesu formování regionu a územních identit v kontextu teorie institucionalizace regionů A. Paasiho. Cílem práce je přispět do diskuze k uvedenému tématu příkladem konkrétního regionu (Libereckého kraje). V teoretické části práce se diskutují obecná východiska studia územních identit se zřetelem k budování symbolického tvaru regionu. V obecném kontextu se zde posuzuje význam symboliky v procesu utváření regionu, územních identit a mocenských vztahů. To vše s cílem vymezit klíčové pojmy a typy symbolů. V hlavní části práce je nejprve zdůvodněn výběr zájmového území (region s intenzivně přeměněnou krajinou) a provedena jeho stručná situační analýza se zaměřením na společenské jevy, které mohou být regionálními symboly. Poté je zhodnocena symbolika kraje tak, jak je prezentována v sekundárních zdrojích. Ta je následně porovnána s grafickými symboly regionálních i místních institucí a organizací, utříděných a analyzovaných podle formy (znaky, loga), řádovostně-měřítkové úrovně (kraj, 19 mikroregionů, 25 regionálních institucí, 171 obcí) i z hlediska zastoupení prvků (přírodní, krajinné, historické, kulturní atp.). Míra využití grafické symboliky aktéry/subjekty v území, její význam pro formování regionů z pohledu aktérů místního rozvoje i...
|
|
|
Laberinto
Skopalová, Eva ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Purš, Ivo (oponent)
Laberinto je společenská hra ve formě knihy, jejíž pravidla (matematický systém) vymyslel Andrea Ghisi a její první verze byla vytištěna v roce 1607. Druhá verze hry byla vydána v roce 1616 a obsahovala všechny výjevy tarotových karet, řečených Mantegnových a navíc novou dekádu výjevů navazující na systém Mantegnova tarotu. Další dvě verze hry Laberinto (tiskem 1607 a 1610) neobsahují žádný z výjevů Mantegnova tarotu. Pravidla hry jsou založena na principu matematických kombinací, cílem hry je projít labyrintem a přijít na výjev, na který si spoluhráč zprvu myslel. Ve své práci se zaměřuji především na verzi z roku 1616, mým cílem je popsat opakování původního konceptu tarotů o století a půl později s ohledem na to, jak bylo s Mantegnovým tarotem nakládáno a také, jakým způsobem se jejich původní kosmologický rozměr změnil na profánní společně s tím, jak byla přidána nová dekáda.
|
|
|
Význam grafických symbolů v procesu formování regionu: příklad Libereckého kraje
Šifta, Miroslav ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Siwek, Tadeusz (oponent)
Práce je zaměřena na výzkum role symbolů a grafické symboliky v procesu formování regionu a územních identit v kontextu teorie institucionalizace regionů A. Paasiho. Cílem práce je přispět do diskuze k uvedenému tématu příkladem konkrétního regionu (Libereckého kraje). V teoretické části práce se diskutují obecná východiska studia územních identit se zřetelem k budování symbolického tvaru regionu. V obecném kontextu se zde posuzuje význam symboliky v procesu utváření regionu, územních identit a mocenských vztahů. To vše s cílem vymezit klíčové pojmy a typy symbolů. V hlavní části práce je nejprve zdůvodněn výběr zájmového území (region s intenzivně přeměněnou krajinou) a provedena jeho stručná situační analýza se zaměřením na společenské jevy, které mohou být regionálními symboly. Poté je zhodnocena symbolika kraje tak, jak je prezentována v sekundárních zdrojích. Ta je následně porovnána s grafickými symboly regionálních i místních institucí a organizací, utříděných a analyzovaných podle formy (znaky, loga), řádovostně-měřítkové úrovně (kraj, 19 mikroregionů, 25 regionálních institucí, 171 obcí) i z hlediska zastoupení prvků (přírodní, krajinné, historické, kulturní atp.). Míra využití grafické symboliky aktéry/subjekty v území, její význam pro formování regionů z pohledu aktérů místního rozvoje i...
|
|
|
Význam grafických symbolů v procesu formování regionu: příklad Libereckého kraje
Šifta, Miroslav
Práce je zaměřena na výzkum role symbolů a grafické symboliky v procesu formování regionu a územních identit v kontextu teorie institucionalizace regionů A. Paasiho. Cílem práce je přispět do diskuze k uvedenému tématu příkladem konkrétního regionu (Libereckého kraje). V teoretické části práce se diskutují obecná východiska studia územních identit se zřetelem k budování symbolického tvaru regionu. V obecném kontextu se zde posuzuje význam symboliky v procesu utváření regionu, územních identit a mocenských vztahů. To vše s cílem vymezit klíčové pojmy a typy symbolů. V hlavní části práce je nejprve zdůvodněn výběr zájmového území (region s intenzivně přeměněnou krajinou) a provedena jeho stručná situační analýza se zaměřením na společenské jevy, které mohou být regionálními symboly. Poté je zhodnocena symbolika kraje tak, jak je prezentována v sekundárních zdrojích. Ta je následně porovnána s grafickými symboly regionálních i místních institucí a organizací, utříděných a analyzovaných podle formy (znaky, loga), řádovostně-měřítkové úrovně (kraj, 19 mikroregionů, 25 regionálních institucí, 171 obcí) i z hlediska zastoupení prvků (přírodní, krajinné, historické, kulturní atp.). Míra využití grafické symboliky aktéry/subjekty v území, její význam pro formování regionů z pohledu aktérů místního rozvoje i...
|
|
|
The Medals of the Emperor Francis Stephen of Lorraine.
Kleisner, Tomáš ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce)
PRÁCE SE ZABÝVÁ MEDAILEMI CÍSAŘE FRANTIŠKA ŠTĚPÁNA LOTRINSKÉHO (8. PROSINCE 1708 V NANCY - 18. SRPNA 1765 V INNSBRUCKU). JSOU NEJENOM POPSÁNY, ALE I VYLOŽENY JAKO NÁSTROJE POLITICKÉ PROPAGANDY V DOBĚ BEZ ROZHLASOVÉHO A TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ, KDY NOVINY NEVYCHÁZELY ČASTĚJI NEŽ JEDNOU TÝDNĚ. VÉVODOVÉ LOTRINŠTÍ RAZILI JAKO SUVERÉNI SVÉ VLASTNÍ MINCE. NA ROZDÍL OD MINCÍ NEMĚLY MEDAILE PEVNOU HODNOTU ANI PENĚŽNÍ FUNKCI A JEJICH RAŽBA NEBYLA VYHRAZENA VLÁDĚ. MEDAILE PŘEDSTAVUJÍ PORTRÉTOVANÉHO TAK, JAK SI PŘÁL BÝT VNÍMÁN VEŘEJNOSTÍ. JEDNOTLIVÉ DETAILY NEJSOU VĚRNÝM ZÁZNAMEM SKUTEČNOSTI, JSOU TO SYMBOLY. OPIS SHRNUJE SPOLEČENSKÉ POSTAVENÍ A TITULY, REVERS UKAZUJE ZÁMĚR VYDAVATELE: POUŽITÉ EMBLEMY BUĎ VYJADŘUJÍ OBECNÉ MORÁLNÍ POUČKY NEBO OSLAVUJÍ DOSAŽENÉ ÚSPĚCHY. CÍSAŘSKÝ DVŮR VTISKL OFICIÁLNÍM MEDAILÍM JEDNOTNÝ RÁZ. VÍDEŇSKÁ MINCOVNA MĚLA K DISPOSICI PORTRÉTNÍ AVERS, KE KTERÉMU MEDAILÉR ZHOTOVIL POŽADOVANÝ REVERS. KROMĚ ZAKÁZEK DVORA ZHOTOVOVALI MEDAILÉŘI I MNOŽSTVÍ RAŽEB, U KTERÝCH PŘEDPOKLÁDALI ZÁJEM KUPUJÍCÍCH. SVÉ PRÁCE MEDAILÉŘI PRODÁVALI SAMI A PODLE VŠEHO I PROSTŘEDNICTVÍM KNIHKUPCŮ A TISKAŘŮ, NEBOŤ BYLY SOUČÁSTÍ DOBOVÉHO ZPRAVODAJSTVÍ. VĚTŠINA BAROKNÍCH MEDAILÍ JE KOLEKTIVNÍM DÍLEM: NÁMĚT, MOTTO, KRESEBNÝ NÁVRH, MODEL A RAZIDLO MOHLY BÝT PRACÍ RŮZNÝCH ODBORNÍKŮ. TÉMĚŘ VŽDY TO PAK BYL ŘEZAČ ŽELEZ, RYTÝCH BEZ...
|
|
|
ZOO STAVBY – HERALDICKÁ ZOO
Valchová, Jana ; Pospíšil, Zdeněk (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Cílem zadání byl návrh heraldické zoo v areálu bývalého zámeckého parku a sadů Horního Hradu, který se nachází několik kilometrů od Karlových Varů. Heraldika je věda, zabývající se rodovými znameními. Konkrétně se tedy bude jednat o zoo zaměřenou na zvířata, které se na českých erbech v minulosti znázorňovala. Návrh vychází z okolních vztahů členitého terénu a je ovlivněn kontextem historické památky hradu, který je mohutnou dominantou veškerých výhledů do krajiny.
|
|
|
Domus, in qua libri florent. Dům, kde se daří knihám – Denisova č. 21
Dolejší, Kateřina
Článek pojednává o knihařích a mědirytcích, bývalých majitelích domu č. 21 v Denisově ulici v Olomouci. Podrobně se soustředí na výzdobu knihy, jejíž symbolické (emblematické) ilustrace vytvořil r. 1742 v mědirytecké dílně domu č. 21 mědirytec Jan Antonín Freindt (1703-1779). Tisk s názvem Pulchra ut LUNA, Electa ut SOL... uložený ve VKOL Olomouc pod signaturou 36.011 a MZK v Brně pod signaturou ST1-0009.093 pojednává o historii milostného mariánského obrazu v Dubu nad Moravou.
|
host ::
RSS.